Obec Rataje se rozkládá jihozápadně od Kroměříže. Obklopují ji Chřiby a část Litenčicko - Orlovských lesů. Na rozloze 1211 ha žije 1 135 obyvatel. Název Rataje je podle zaměstnání obyvatelstva - ve staročeštině znamená oráč. 

 Obec a její okolí byly osídleny již v období 500 - 1000 let př. n. I. Dokladem toho jsou různé archeologické nálezy, jako hrob z doby lužické, řada zachovalých popelnic, koster s náušnicemi, skrčená kostra, ale také kus pohanského obětiště. Nejstarší doložená zpráva o Ratajích se dochovala z roku 1349, kdy vladyka Smil z Rataj uskutečnil prodej s Vokem z Holštejna. 

 Fara v Ratajích stávala již roku 1220, která v pozdější době zanikla. Až do roku 1570 byla přifařena ke zdounské farnosti. Rataje byly středem několika náboženských sekt. V letech 1560 - 1600 drželi v obci kostel i faru Bratři. V letech 1600 - 1618 se museli stáhnout do "sboru" a v letech 1618 - 1620 byl v Ratajích jen bratrský kněz. Farnost spravoval zdounský farář. Katolickou faru obnovili až roku 1670 jezuité z Uherského Hradiště a od roku 1700 již byla opět celá fara katolická. Nová fara byla postavena v letech 1810 - 1814. 

 V obci se nachází kostel sv. Petra a Pavla. Je postaven v novogotickém slohu a má dvě věže. Byl vybudován v letech 1881 - 1884. Kostel stojí na místě, kde dříve stávala kamenná románská kaple a později gotický kostel. Kaple pocházela z roku 1030, její základy měly podobu trojúhelníku a na východní straně měla širokou apsidu. Starý gotický kostel stál na základech této kaple, byl však rozšířen o dvě pobočné kaple a nové presbyterium. V roce 1840 vyhořel a v roce 1841 byl znovu vystavěn. Pro špatný stav kostela bylo přistoupeno v roce 1881 k jeho zbourání a zbudování zcela nového, dnešního kostela. Ten byl dokončen roku 1884 a téměř po patnácti letech od dokončení chrámu byl vysvěcen. V roce 1931 byly provedeny opravy střechy a upevnění křížů na věžích. V roce 1998 došlo k výměně podlahy v celém kostele. 

 K dalším pamětihodnostem v obci patří hřbitovní kaple, v níž se nachází obraz Matky Boží s děťátkem. Dále to je Sádkový kříž (1872), Bílkův kříž (1887), Poledňáků kříž, kříž z litého železa (1887), kamenný kříž ratajské obce a socha Blahoslavené Panny Marie umístěná mezi lípami svobody. První písemná zpráva o škole pochází z poloviny 12. století, která se zmiňuje, že učitel dostával roční služné.  

 V roce 1550 byla v Ratajích zřízena slavná bratrská škola. Do roku 1778 na konci dědiny za kostelem stávala stará škola. V roce 1880 byla postavena nová budova školy. V roce 1979 byla základní škola v Ratajích zrušena a žáci dojížděli do Kroměříže. Školním rokem 1991 -1992 byla základní škola obnovena. Dnes je ve škole provedena plynofikace a otevřena školní družina. Velkou mírou na kulturní život v obci se podílí TJ Sokol. V obci působí téměř sto let a za dobu své působnosti přispěl k sportovnímu i společenskému a kulturnímu rozvoji obyvatel na mnoha svých pořádaných akcích. V roce 1985 bylo Sokolem dobudováno fotbalové hřiště s šatnami.    

 Dalšími činnými organizacemi v obci jsou myslivecké sdružení, sbor dobrovolných hasičů, Český zahrádkářský svaz, Červený kříž a v neposlední řadě divadelní soubory. V obci je v provozu sokolovna, pošta, obchod s potravinami a mateřská škola.

 Z Rataj pochází i několik významných osobností - např. hudební skladatel Emil Axman, kněz Ondřej Brázdil, poslanec říšského sněmu Viktorin Brázdil, generál justiční služby František Machálek, příslušník čs. letectva v Anglii František Machálek ml., středoškolský profesor a akademický malíř Oldřich Zezula a profesor Vysoké školy technické v Brně Josef Grňa.