Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Zápisy a usnesení zastupitelstva

uzob

Evidence hřbitovů

hrbitov

GEOMorava

geomorava

Navigace

Obsah

Stránka

Texty k rozjímání


Texty k rozjímání
 

foto

 

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

19. 12. 2011 - 25. 12. 2011

 

motto týdne: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova.“

 

PONDĚLÍ 19. 12.

Sd 13,2-7.24-25a Lk 1,5-25

Komentář: Lk 1,5-25

Boží cesty vedou i směry, které bys nikdy neočekával. I tobě platí Gabrielovo: „Neboj se!“ I ty můžeš s důvěrou očekávat naplnění Božích příslibů ve svém životě.

ÚTERÝ 20.12.

Iz 7,10-14 Lk 1,26-38

Komentář: Lk 1,26-38

Rozvíjíme včerejší téma – nemusíš vědět, jak chce Bůh jednat v tvém životě – důležité je dát se mu k dispozici, nechat se jím vést („Jsem služebnice Pána“).

 

STŘEDA 21.12. sv. Petr Kanisius

Pís 2,8-14 nebo Sof 3,14-18a Lk 1,39-45

Komentář: Lk 1,39-45

„Blahoslavená, která jsi uvěřila …“ Víra vede k růstu, k následování, k proměně života, k naplňování Božích zaslíbení …

ČTVRTEK 22.12.

1 Sam 1,24-28 Lk 1,46-56

Komentář: Lk 1,46-56

Nečti si Mariino Magnificat jen jako její modlitbu, modli se je jako svoji vlastní, zastav se u veršů, které rezonují v tvém srdci, doplň je svými slovy, … veleb Hospodina!

 

PÁTEK 23.12.

Mal 3,1-4.23-24 Lk 1,57-66

Komentář: Lk 1,57-66

Následování Hospodina, naplňování jeho příkazů vede k plodnosti, vede ke svědectví o Boží lásce, o jeho veliké moci…

SOBOTA 24.12. Štědrý den

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16 Lk 1,67-79

Komentář: Lk 1,67-79

Opět se dnes modli Zachariášův chvalozpěv (Benedictus) jako svůj vlastní, zastav se u veršů, které jsou ti blízké, … chval Hospodina.

 

Slavnost Narození Páně – cyklus B 25.12.2011

Liturgie po celou dnešní slavnost jásá. Jako se díváme na miminko s úžasem a se zatajeným dechem se ptáme, kým jednou bude, tak žasneme, že nekonečný všemohoucí Bůh je přítomný v bezbranném dítěti. Církev tu stojí u jeslí a s vědomím naprosté vlastní bezmocnosti se dívá s obrovskou nadějí a vírou na toto dítě. Bůh promluvil do dějin člověka. Toto je jeho odpověď na lidské selhání a hřích! Co všechno v sobě tato odpověď skrývá! Stojíme v údivu a žasneme: Bůh, Stvořitel člověka leží v náručí maminky plně odkázán na její mateřskou lásku? Náš Bůh se stal naplno člověkem. On nám porozumí!

1. ČTENÍ

Proroctví z 6. století př. n. l.: Opuštěný Jeruzalém v troskách vidí naději. Bůh se do místa, kde kdysi byla hlavní svatyně (Sión), vrátí! Co platilo pro Jeruzalém v 6. století, platí i nyní pro člověka zlomeného hříchem.

Iz 52,7-10

Jak je krásné vidět na horách nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: „Bůh tvůj kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

ŽALM 98

Odpověď: Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. Vítězství je dílem jeho pravice, jeho svatého ramene. Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Izraelovu domu. Všechny končiny země uzřely spásu našeho Boha. Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte! Hrejte Hospodinu na citeru, na citeru a s doprovodem zpěvu, za hlaholu trub a rohů, jásejte před králem Hospodinem.

2. ČTENÍ

Slavnostní úvod shrnující podstatu celého listu. Bůh v dějinách nikdy nemlčel, ale Kristus je nejvýraznější Boží oslovení člověka. Nejen v obsahu poselství, ale především Kristus sám je přítomný Bůh blízký člověku.

Žid 1,1-6

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil“? A dále: „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: „Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy, a klaňte se Pánu, neboť dnes sestoupilo na zemi velké světlo. Aleluja.

EVANGELIUM

Jan 1 je úvodem evangelia, které mluví jazykem obyčejných pojmů (světlo, slovo, život) vyjadřujících nejzávažnější výpovědi o Bohu. Bůh září, nemlčel a nemlčí. Jeho Slovo je Kristus.

Jan 1,1-18

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: ‘Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

K ZAMYŠLENÍ

Člověk po celé dějiny znovu a znovu přemýšlí, proč je život naplněný nejen radostí, ale i bolestí, selháními a smrtí. Vyhlížíme nějakou záchranu, ať jde o lékaře, vědu či víru... Sen o „ráji na zemi“ se vždy ukázal jako nesplnitelný. Člověk je totiž reálně zasažen „ne-mocí“ dávat a přijímat pouze dobro. Toto ochrnutí ve vztahu k dobru je také důvodem, proč nelze dosáhnout vlastní silou samotného jádra a podstaty lidské existence. Toužíme, ale nemůžeme … Do tohoto podhoubí přichází Bůh se svojí záchranou. Bůh sám se stává člověkem. V liturgii se po celou noc a po celý den jásá nad tímto faktem. Bůh přišel mezi nás. Bůh našel cestu, jak nás zachránit!

 


19. 12. 2011 Zobrazit méně

Stránka