Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Zápisy a usnesení zastupitelstva

uzob

Evidence hřbitovů

hrbitov

GEOMorava

geomorava

Navigace

Obsah

Stránka

Texty k rozjímání



Texty k rozjímání
 

foto

 

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

5. 12. 2011 - 11. 12. 2011

 

motto týdne: „Připravte cestu Pánu.“

 

PONDĚLÍ 5. 12.

Iz 35,1-10 Lk 5,17-26

Komentář: Lk 5,17-26

Dva postoje mohu najít v úryvku i ve svém životě: Důvěru, obracející se k Ježíšovi s prosbou o uzdravení, a sebejistotu, která se nenechá vytrhnout ze svých zajetých kolejí, která ví, jak mají věci být a co se nedělá…

ÚTERÝ 6.12. sv. Mikuláše, biskupa

Iz 40,1-11 Mt 18,12-14

Komentář: Mt 18,12-14

Mám i já dost „široké“ srdce, které touží, aby i vlastní vinou zatoulané ovce Ježíš našel a zachránil? A mohu mu v tom být nějak nápomocen?

 

STŘEDA 7.12. Památka sv. Ambrože, biskupa a učitele církve

Iz 40,25-31 Mt 11,28-30

Komentář: Mt 11,28-30

Spočiň v tichu a pokoji u svého Pána, nech se občerstvit na své životní cestě jeho milosrdnou a přijímající láskou, která tě zná pravdivě – lépe než ty sám. Vystav se jeho uzdravujícímu pohledu…

ČTVRTEK 8.12. Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu

Gn 3,9-15.20 Ef 1,3-6.11-12 Lk 1,26-38

Komentář: Lk 1,26-38

Po Mariině vzoru pozvi i ty Pána do svého života („Jsem služebnice Páně“), odpověz na jeho slovo znějící v tvém srdci a nech se jím poslat.

 

PÁTEK 9.12.

Iz 48,17-19 Mt 11,16-19

Komentář: Mt 11,16-19

Víš, co chceš ve svém životě? Zkus si to znovu, aktuálně, pojmenovat a pak se podívej na svůj běžný den, na své jednání a snaž se uvidět, zda tvé jednání odpovídá tomu, co chceš, zda tě vede ke tvému cíli.

SOBOTA 10.12.

Sir 48,1-4.9-11 Mt 17,10-13

Komentář: Mt 17,10-13

Učedníci důvěřují svému Pánu, ptají se a dostávají odpovědi. I já se svého Pána mohu a mám ptát, vždyť Ježíš mne chce vést a chce „mluvit“ do mého života.

 

3. neděle adventní – cyklus B 11.12.2011

V tomto týdnu (od 17. prosince) se mění téma liturgických textů – eschatologická témata ustupují a do popředí se staví události těsně předcházející narození Ježíše. Třetí neděle adventní je tradičně pojímána jako radostná (gaudete), tedy zaslibující blížící se spásu. Pozoruhodné je, kolikrát se v textech neděle objeví zmínka či odkaz na Ducha Božího. Zkusme sI všimnout, jak Duch působí: zprostředkovává Boží dotyk, milost, vede zvěstovatele, rozjásává srdce (Iz, žalm i 2. čtení), otevírá srdce pro Boží pohled na události (správný překlad „proroctví“ a nikoli „promlouvání z vnuknutí“ ve 2. čtení), vede ke svědectví, aby všichni uvěřili (evangelium). Modleme se o dary Ducha pro nás, naše společenství i pro diecézi. Jeho působení je znamením, že Pán je blízko a nenechává nás osiřelé!

1. ČTENÍ

Tento text jako by odrážel postoj Jana Křtitele, který zazní v evangeliu. Čteme: „… oblékl mi roucho spásy.“ Radost má svůj zdroj v Božím jednání. Záchrana, spása nás zahaluje ze všech stran (viz také mezizpěv). Přichází náš Bůh. V tomto textu odhlížíme od svých nedokonalostí a plně se soustředíme na Pána. Jeho jednání je strhující!

Iz 61,1-2a.10-11

Duch Páně, duch Hospodinův je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto. Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.

ŽALM Lk 1

Odpověď: Duch můj plesá v Bohu mém!

Velebí – má duše Hospodina – a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, – neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. – Od této chvíle mě budou blahoslavit – všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. – Jeho jméno je svaté – a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení – k těm, kdo se ho bojí. Hladové nasytil dobrými věcmi – a bohaté propustil s prázdnou. – Ujal se svého služebníka Izraele, – pamatoval na své milosrdenství.

2. ČTENÍ

Sv. Pavel zakončuje list několika povzbuzeními, jako když se loučíme s dětmi a dáváme jim ve dveřích ještě poslední poučení. Poslední slova dopisu jsou apelem i radou, jak žít z víry naplno s Bohem.

1 Sol 5,16-24

(Bratři a sestry!) Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši. Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností. Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to také splní.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst. Aleluja.

EVANGELIUM

Úryvek je složen z části Janova prologu a k tomu je připojen úvodní Janův text o Křtiteli. Jan potvrzuje očekávání, že se mesiáš blíží, tím, že se ztotožňuje s Izaiášovými slovy (viz text minulé neděle – Iz 40), ale zároveň jasně odkazuje na Krista. Zkusme zakusit očekávání, které z textu čiší.

Jan 1,6-8.19-28

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle.Toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Vyznal to a nezapřel. Vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“ Zeptali se ho: „Co tedy jsi? Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“Řekl: „Já jsem hlas volajícího na poušti: ‘Vyrovnejte cesty Pánu’, jak řekl prorok Izaiáš.“ Ti poslaní byli z farizeů. Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?“ Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.“ To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.

K ZAMYŠLENÍ

1. čtení, mezizpěv i evangelium mluví o „jiném“ pohledu, totiž o odvaze přestat se soustředit na sebe a zaměřit pohled na Boha. Jaký je? Jak jedná? Vždy v dějinách bylo zásadním zážitkem víry, když člověk zakusil záchranu. Pojem „spásy“ je pro křesťanství klíčový. Pán zachraňuje! Nikoliv naší zásluhou, naším přispěním. A to nejen ve významu věčného života, tedy jednou, na konci mého putování. Jeho záchrana přichází nyní, teď, do mého života. Jak ji zakusit? Pavlovo povzbuzení ve 2. čtení je návod. Blížící se Vánoce jsou především okamžikem, v němž mohu a mám zakusit Boží příchod do mého života. Nepromarněme tento vzácný okamžik.

 


5. 12. 2011 Zobrazit méně

Stránka