Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Zápisy a usnesení zastupitelstva

uzob

Evidence hřbitovů

hrbitov

GEOMorava

geomorava

Navigace

Obsah

Stránka

Texty k rozjímání


Texty k rozjímání

foto

 

 


TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

24. 9. 2012 - 30. 9. 2012

 

motto týdne: „Kdo chce být první, ať je služebníkem všech.“

 

PONDĚLÍ 24. 9.

Př 3,27-35

Lk 8,16-18

Komentář: Př 3,27-35

Jak dnes mohu prospět svému bližnímu, jak dnes mohu jednat spravedlivě před Hospodinem?

 

ÚTERÝ 25. 9.

Lk 8,19-21

Př 21,1-6.10-13

Komentář: Lk 8,19-21

Být Boží, patřit k Ježíši, být jeho příbuzným znamená slyšet a plnit Boží slovo. Mít čas na naslouchání, chtít slyšet Boží slovo a uvádět je v život.

 

STŘEDA 26. 9. sv. Kosmy a Damiána, mučedníků

Př 30,5-9

Lk 9,1-6

Komentář: Př 30,5-9

Boží slovo je pro tebe štítem, za který se můžeš skrýt; holí, o kterou se můžeš opřít; povzbuzením či usvědčením, které přichází do tvé situace s cílem posunout tě dál.

 

ČTVRTEK 27. 9. památka sv. Vincence z Paula, kněze

Kaz 1,2-11

Lk 9,7-9

Komentář: Lk 9,7-9

Snaž se dnes uvidět Ježíše ve svém životě, v lidech, které potkáš, v situacích, do kterých se dostaneš, a v tom všem se nech pozvat k následování, k napodobování svého Pána.

 

PÁTEK 28. 9. slavnost sv. Václava

1 Petr 1,3-6; 2,21b-24

Mt 16,24-27

Komentář: 1 Petr 1,3-6; 2,21b-24

Přečti si znovu (modli se) Petrův chvalozpěv, přidej se k chválení Krista, vždyť „jeho ranami jsme uzdraveni“, a pros za vytrvalost ve zkouškách po vzoru Ježíše i Václava.

 

SOBOTA 29. 9. svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela

Dan 7,9-10.13-14 nebo Zj 12,7-12a

Jan 1,47-51

Komentář: Dan 7,9-10.13-14

Danielovo vidění Boží moci a velikosti je pozváním k vytrvalé službě „synu člověka“, jehož „království nebude zničeno“ a má být uskutečňováno – i mým přispěním – tady a teď.

 

26. neděle v mezidobí – cyklus B 30.9.2012

Dnešní neděle je protkána docela ostrými výměnami názorů ve všech textech. Jak Mojžíš v prvním čtení, tak Ježíš v evangeliu napomíná žárlící pomocníky. Je však dobré právě tyto texty spojit s modlitbou za moudrost v duchovním pohledu na víru, svět i praktické kroky a jednání. Často v duchovním světě narážíme na „liberální“ nebezpečí spočívající v úplném zpochybnění či rozmělnění evangelia (ve druhém čtení se apoštol Jakub ostře pustí do lidí, kteří jsou si „jistí“ ve svém zajištění). Ale stejně tak přílišný strach, že Bůh není dost mocný, aby si ochránil své dílo, může zcela ochromit zdravý život víry. Přitom právě tento strach, že Bůh cosi nezvládá, je často jen skrytou rouškou touhy po exkluzivitě, mocichtivosti či výjimečnosti. Proto je dnešní neděle velkou výzvou k modlitbě za zdravé vnitřní zakotvení a za pravou motivaci v duchovním životě.

1. ČTENÍ

Ocitáme se v nejstarších dějinách Izraele (cca 1300 př. n. l.). Izrael zakusil Boží vysvobození ze zajetí Egypta, ale stále Bohu nevěří, a proto reptá. Mojžíš je unaven jejich nevěrou a volá k Hospodinu o pomoc. Bůh mu dává sedmdesát starších. Dva z nich prorokují mimo předpokládaný rámec stánku úmluvy. Jsou předobrazem scény z dnešního evangelia.

Nm 11,25-29

Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však do stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře. Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“

ŽALM 19

Existují dvě mezní hranice nebezpečné pro kvalitní praxi víry: lhostejnost a úzkoprsost (strach). Přidejme se k modlitbě o pravdivou a čistou bázeň před Hospodinem.

Odpověď: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, – Hospodinův příkaz je spolehlivý, – nezkušenému dává moudrost. Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, – Hospodinovy výroky jsou pravdivé, – všechny jsou spravedlivé. Tvůj služebník si na ně dává pozor – a velmi bedlivě je zachovává. – Kdo však pozná každé pochybení? – Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty! Chraň svého služebníka před zpupností, – ať mě neovládne! – Pak budu bez úhony – a vyvaruji se velkého hříchu.

2. ČTENÍ

Jakub vrcholí svoji obžalobu těch, kteří se domnívají, že mají veškerou budoucnost (zajištění, jistotu) ve svých rukou (viz předcházející verše Jak 4, 13-17). Ostrá slova jsou i dnes voláním po spravedlivé mzdě našim zaměstnancům či právoplatném uhrazení užívaných služeb (i např. zaplacení daní či jízdného, …).

Jak 5,1-6

Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny. Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život – a on se vám nebrání.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Tvé slovo, Pane, je pravda; posvěť nás pravdou. Aleluja.

EVANGELIUM

38. až 48. verši 9. kapitoly Markova evangelia předchází Ježíšova druhá předpověď utrpení a následné nepochopení učedníků, když se hádají o prvenství. V našem úryvku zní nezralá touha po exkluzivitě. Proto následují přísná slova, která odsuzují pohoršení „maličkých“.

Mk 9,38-43.45.47-48

Jan řekl Ježíšovi: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu. Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšova slova jsou primárně určena učedníkům, tedy těm, kteří vedou komunitu. Je dobré zahlédnout souvislost s předchozím textem: Jako by učedníci naprosto nechápali, jak vážnou věc jim jejich mistr říká, když jim sděluje, že bude trpět, bude usmrcen, ale vstane (Mk 9,31). Mnohem více řeší, kdo z nich bude první mezi ostatními (Mk 9,34). Naše perikopa navazuje na Ježíšovo káravé poučení (Mk 9, 35-37) a skrývá několik narážek. Ježíš poučuje učedníky: „Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu…“ (Mk 9,37). A hned v zápětí učedníci reagují: „…v tvém jménu vyhání zlé duchy… Bránili jsme mu…“ Jako by opět nerozuměli, co Ježíš říká. Nikoli služba, úcta, ochrana života, láska, ale zášť a touha ovládat naplňuje jejich srdce. Proto je dnešní Ježíšovo slovo nekompromisní. Jsme to často my sami, kdo místo naslouchání „slyšíme“ vlastní verzi – to, co sami chceme. Přitom pravá „chuť“ či „slanost“ učedníka je právě v jeho schopnosti slyšet hlas Pána a nechat se jím vést.
 


23. 9. 2012 Zobrazit méně

Stránka